obraňovati sě, -uju, -uje ipf. (pf. obrániti sě); k obraňovati
1. bránit se, hájit své zájmy (?): prosil bych jich [mnichů], diábel vece, by sě sami obranyowali, nechajíce mne s pokojem OtcA 29b (~C, ~E, opravovali ~B, ~D) ut se…tueantur
2. [o obviněném] obhajovat se, hájit se, ospravedlňovat se: že nemá jemu Bohuše odpovídati, poněvadž jiní o takú věc pohnáni obranovali jsú se Půh 2,326 (1415). – Srov. obrániti sě 2
3. čemu [pokušení] ubraňovat se, odolávat: svaté panny…se diáblovému pokušení obranygy PasMuzA 638 (~KlemA, ~Kal). – Srov. obrániti sě 3
4. ♦ obraňovati sě póhonu jur. odmítat přijetí obžaloby: pro smrt i nespůsob póhonuov mnohým těm pohonóm (tiem póhonem ed.) otec muoj i já obraňovali jsme se, až vzdy k nálezu panskému přišlo ArchČ 16,263 (1483). – Srov. obrániti sě 6
Srov. brániti sě
Ad 2: srov. též ohrazovati sě